Na sklonku roku 2017 se v pražské Troji zřítila lávka přes Vltavu. Čtyři lidé přitom utrpěli zranění, dva vážná. Ještě horší následky měl pád dálničního mostu v italském Janově v srpnu 2018, při kterém zemřelo 43 lidí. Na záběry trosek obou mostů hleděl s husí kůží Petr Klokočník, majitel jablonecké firmy Cotrex, která se zabývá dodávkami IT vybavení a správou sítí. Dostal nápad, jak by se dala statika staveb soustavně sledovat a podobným neštěstím předejít.
Petr Klokočník svou ideu rozvíjel. Založil nový projekt a vyvinul čidla, která měří pohyby staveb. Jsou to nenápadné šedivé krabičky, které stačí připevnit na komín, rozhlednu, silniční most nebo do svahu u dálnice. Měřící jednotky soustavně monitorují případné náklony nebo vibrace a zjištěné informace pravidelně odesílají do úložiště, zpřístupněného jednotlivým uživatelům. Systém navíc upozorní na každou neobvyklou událost.
Aby nápad neskončil v šuplíku
Zhruba rok od prvního nápadu už čidla značky Statotest hlídají některé mosty a další stavby. Najdeme je mimo jiné na vysílači Ještěd. Cesta k fungujícímu systému ovšem nebyla úplně hladká. Petr Klokočník během vývoje ztrácel energii pokračovat. Ve správný moment ale potkal na konferenci TUL Antonína Ferdana, který mu představil podnikatelský inkubátor a po několika schůzkách nabídl užší spolupráci.
Můžete popsat, na jakém principu systém funguje?
Je to poměrně jednoduché. V jednotce jsou čidla na měření úhlů náklonu a vibrací, baterie s dlouhou výdrží a komunikační modul. Ten odesílá data prostřednictvím Low Power sítě do databáze, odkud klienti dostanou informace na nestandardní výkyvy. Samozřejmě ale nemůžeme nahradit pravidelnou údržbu a odborné kontroly objektů.
Jak je možné, že něco podobného nevymyslel už někdo před vámi?
Zhruba tři roky zpátky to ještě neumožňovaly technologie. Klíčová je Low Power síť pro přenos dat, která ČR uspokojivě pokrývá až od loňského roku. GSM nebo LTE nejsou tak vhodné. Nedosáhnou například do dolíku pod přehradou nebo do průchodů. Kromě toho jsou několikanásobně náročnější na výkon baterie.
Proč jste se rozhodl zapojit do inkubačního programu Lipo.ink?
Během vývoje varovného systému mi začalo docházet, že naše původní firma Cotrex má jiné zaměření, i to, že naši zákazníci budou z odlišného prostředí. Hrozilo, že mi dosavadní manažerské zkušenosti nemusí stačit. Chybělo málo a nechal jsem celý projekt usnout. Když už jsem byl v podnikatelském inkubátoru, každý měsíc jsem chodil na konzultace s Philippem Rodenem. Ten mi nedovolil v práci polevit. Pokaždé mi zadal, na čem mám do příště pracovat. Pomohl mi sestavit business plán, definovat koho oslovovat a jak to nejlépe udělat.
Bylo něco, co byste nebýt inkubace dělal jinak?
Bylo pár takových věcí. Například jsem měl představu, že budu pro získávání zákazníků oslovovat statiky a stavební firmy. V Lipo.ink mě ale přivedli k tomu, že je dobré se obracet přímo na vlastníky nebo zadavatele staveb jako jsou obce nebo kraje. Ti totiž rozhodují, co se bude stavět nebo naopak bourat. I název nové firmy Statotest se zrodil až díky inkubaci.
Můžete to upřesnit?
Měl jsem spoustu nápadů, ale pan Roden mi je dost nekompromisně škrtal. Mimo jiné jsem chtěl do názvu začlenit slovo laser, jelikož původně jsme měřili pohyby laserem. Dnes jsem rád, že to tak nedopadlo. Od laserové technologie jsme totiž úplně ustoupili.
Co vidíte jako další výhody spolupráce s Lipo.ink?
Pro Statotest je například skvělé, že inkubátor spadá pod Liberecký kraj. Může nás tedy přizvat k účasti na různých akcích pro obce, kde se o našich čidlech mohou vlastníci objektů dozvědět.
V jaké fázi je váš projekt na jaře 2020?
Od podzimu systém představujeme možným zákazníkům a nepřestáváme hledat různá vylepšení. Například připravujeme odborné výzkumy, jejichž výsledky by v budoucnu pomáhaly určit, při jakých pohybech konstrukcí už hrozí nebezpečí.
Jakou radu byste dal dalším, kteří stejně, jako vy, vyvíjejí něco nového?
Pustit se do toho, a zkoušet, protože kdo nic nezkouší, nikam se neposune.
Zdroj: Lipo.ink
