Jablonecký rodák je bývalý žák Základní školy v Kokoníně, student Gymnázia U Balvanu a absolventem ČVUT, obor Technická kybernetika. Po škole studoval a pracoval v Anglii a v USA. Od roku 2008 je majitelem firmy Cotrex. Jeho projekt Statotest byl oceněn prestižní cenou Microsoft Awards 2019 za nejlepší IT řešení v oblasti veřejné správy a rozvoje moderního města. Rád sportuje a je členem folklorního souboru Nisanka.
Počítače vás přitahovaly od mládí?
V době mého mládí počítače začínaly a jako většinu z nás i mě přitahovaly. Tatínek kdysi studoval stejnou školu jako já, jen obor se jmenoval řídicí technika. K počítačům měl blízko a v roce 1981 mi koupil první počítač ZX 81. Byl jsem na základní škole a pořádně nevěděl, co od počítače čekat. Znal jsem pouze kalkulačku a tohle byla převratná novinka. Brzy jsme na tom ale zkoušeli programovat a připojovat různá zařízení. Po nástupu na gympl jsem svoji schopnost rozvíjel a umisťoval se ve středoškolských soutěžích odborné činnosti. Zkoušeli jsme například vyvíjet měření tepelných toků a podobně. Vysokoškolské studium kybertechniky bylo logickým vyústěním.
Co vše kybertechnika obnáší?
Za ní se ukrývá mnohé. Robotizace, automatizace, umělá inteligence, lékařská technika… Prakticky v každém oboru je dnes zastoupena. Rozvojem počítačů nastala její expanze. Již na škole jsem díky Erasmu nahlédl do zahraničí, a to do zajímavých projektů v Anglii a USA, a pracoval i v zahraničních pobočkách v Praze, kde jsem se věnoval testování a vývoji softwaru.
V roce 2008 jste se vrátil do Jablonce, proč?
Bylo už na čase vrátit se domů. Začal jsem pracovat ve firmě svého otce, která se věnovala prodeji a servisu počítačů a v roce 2008 jsem ji po něm převzal. Firmu jsem stabilizoval. Nyní se věnujeme prodeji počítačů, ale také vývoji software.
Využil jste při své práci znalosti ze studií?
Vždy jsem chtěl dělat něco víc z oboru než jen prodávat počítače. Chtěl jsem vyvíjet software, fyzikální a různá měření, a to se mi také částečně podařilo. Spolu s amsterodamskou univerzitou jsme začali dodávat „krabičky“ laboratorní techniky do škol. Jde o měřící pomůcku do hodin fyziky.
Do povědomí jste se ale dostal vývojem čidel na hlídání statiky, kdy vás napadlo, začít se tím zaobírat?
Bylo to poté, co v Praze spadla Trojská lávka. Vymýšlel jsem, jak by u takových staveb šlo podobným neštěstím předcházet. I když různá měření probíhala, nedalo se z nich mnoho vyčíst. Napadlo mě vytvořit snadnou, ale přesnou metodu měření a na základě toho vznikla jakási krabička, kterou lze snadno umístit. Uvnitř jsou čidla, baterie a řídící jednotka.
Co čidla měří?
Jsou to tříosé inklinometry (měření odchylky od svislice) a akcelerometr (měření zrychlení vibraci a kmitů). Řídicí jednotka data sbírá a v pravidelných intervalech je odesílá do speciálně vyvinutého programu, ve kterém jsou všechny hodnoty snadno čitelné. V případě náhlých změn jsou data odeslána okamžitě a upozorní na mimořádnou situaci. K tomu jsme vymysleli meteostanice a další komponenty. Vše tvoří systém, který dokáže zabránit ztrátám na životech a na majetku.
Kde všude již máte čidla umístěna?
Zatím máme umístěno čtyřicet čidel a místa jsou různá. Například na Ještědu, na Cukráku, na Žižkovské věži, na Strahovském vysílači, na rozhledně Císařský kámen na Milířích a dalších mostech a lávkách. Nově na lávce v Železném Brodě. Tu plánují předělávat, ale než proběhne vše potřebné, aby se projekt uskutečnil, budou ji naše čidla sledovat a zjišťovat, zda se její stav zhoršuje, či nikoli. Rovněž monitorujeme sesuv svahů. Naše metoda je přesná na setinu milimetru na metr. Čidla jsou zkalibrována. Spolupracujeme s Akademií věd a s ČVUT, se kterým naši metodu porovnáváme. Instalace jejich zařízení je ale mnohonásobně dražší a trvá i několik dnů. Připevnit naše zařízení je otázkou desítek minut.
Dostal jste prestižní cenu Microsoft Awards 2019, co vám ocenění přineslo?
Popravdě mě to překvapilo, ale byl to významný milník celého projektu. Díky tomu jsme se dostali do povědomí odborné i laické veřejnosti. Pomohlo nám to i v rozvoji. Loni jsme začali spolupracovat s Lipo.ink (Liberecký podnikatelský inkubátor zřizovaný Libereckým krajem). Ten mimo jiné nabízí konzultace zájemcům o byznys i začínajícím podnikatelům. Nám v začátcích výrazně pomohl, i díky jemu jsme mohli čidla rozvíjet. Letos na základě ocenění jsme založili firmu Statotest, ve které má podíl Liberecký kraj. Nově budeme sídlit v technologickém centru v Liberci, do něhož jsou podobné regionální projekty sdružovány.
Je o čidla zájem i v zahraničí?
Jsme na začátku cesty, ale zájem je na Slovensku, kde je zákonem stanoveno, že nové mosty musí obsahovat diagnostiku. Nějaké kontakty jsou i z Vídně.
Jste zahlcen prací, máte čas i na jiné věci?
Moc ne, ale nejen prací živ je člověk. Mám tři dcery a čas rád věnuji rodině. Dvaadvacet let jsem členem folklorního souboru Nisanka. Přivedla mě k tomu sestra a popravdě šel jsem tam i proto, že tam byla a jsou pěkná děvčata. Později s Nisankou začala tančit i moje žena a dcery, které dokonce tvoří dětskou kapelu menších souborů. Mám také rád sport, cyklistiku, lyžování, jako většina Jablonečanů.
Zdroj: Jablonecký měsíčník 11/2020
